O mně

 

Jsem marmeládovník. I proto mám svoji vlastní marmeládovnu v Děčíně, ve které již pár let vařím ozkoušené klasiky z českého ovoce nebo experimentuji s tím exotickým. Někdy do hrnců přiliji i kapku alkoholu, jindy namelu koření. Dělám tak, co mě baví: vařím marmelády.

 

Jak jsem se k marmeládám dostala a proč je vařím?

Vše začalo nenápadně: zdědila jsem zahradu v Děčíně, kde rostlo jak všemožné tradiční ovoce, tak i běžně nevídané stromy a keře – jako aronie, kanadské borůvky nebo kiwi (to se táta sice snažil pěstovat, ale nepamatuji si, že by se kdy urodilo). A již při prvním vkročení do zahrady jsem věděla, že brzy přijde problém. A přišel. 

V létě jsem sklízela a zpracovávala, jak se dalo, ale ovoce bylo tolik, že jsem koláče a buchty nestíhala péct. Proto při zvažování, jak ovoce zužitkovat, přišlo brzy na řadu vaření marmelád.

Rodina, kamarádi i kolegové si to moc pochvalovali – aby se totiž doma uvolnilo místo pro další a další sklenice, nosila a rozdávala jsem je všude, kde to šlo. Záhy ale byly police plné i u nich a spíž u mě doma se začala opět nekontrolovatelně plnit. Příliš rychle plnit. A kam to vedlo? Ano, začala jsem je prodávat.

Nejdřív známým svých kamarádů, následně na trzích a později zde na tomto webu. 

 

To největší ocenění

Ačkoliv mě samozřejmě potěšilo, když některé mé kousky dostaly medailové ocenění (v Anglii na celosvětové soutěži marmelád mezi více než 2000 jiných skleniček; najdete je označené v e-shopu, tak klidně ochutnejte), největší radost mi vždy udělá, když se doslechnu, jak si nějakou moji marmeládu užil někdo z vás.

Tak doufám, že vy si je vychutnáte také. Ať již na snídani nebo jako svačinku, ať již na chlebu s máslem nebo palačince, ať již po troškách nebo lžičkou zdoláte rovnou celou skleničku (nebyli byste jediní).

Užijte si je. Užijte si je stejně jako já si užívám jejich vaření.

 

A jestli vám zachutnají, vítejte mezi marmeládovníky.
těmi, co se rádi ládují marmeládami.